Druhá etapa cesty za viry, imunitou ---- mikroskop, na který rovněž přišel někdo jiný. Stovky lidí jím prohlížejí kdeco a nacházejí pozoruhodné věci. Buňky rostlin jsou dobře rozpoznatelné. S pozorováním tkání živočichů, tedy i lidí jsou však potíže. Teprve polovina devatenáctého století zavede použitelné techniky zpevnění a krájení preparátů na tenké vrstvy a jejich barvení. Teprve pak jsou vidět pod mikroskopem. Jsou také objeveny jakási tělíska v krvi. Červené bezjaderné krvinky a bílé krvinky. Ty po obarvení směsí barviv mají poněkud modrá jádra. Cytoplazma některých se barví kyselým eozinem červeně a jsou v ní nějaká zrníčka. Pojmenují je tedy eozinofilní granulocyty. Cytoplazma a jádra jiných se obarví zásaditými barvivy sytě modře. Ty pojmenují bazofily. A jsou tu také bílé krvinky, které nespadají ani do jedné z těch skupin. Mají složitě tvarovaná jádra. Ty pojmenují neutrofily, polymorfonukleáry. Počet bílých krvinek se u zdravého člověka pohybuje v ustálených mezích. U zánětlivých onemocnění se jejich počet výrazně mění. U alergického zánětu (třeba astmatu) jde o eozinofily. U bakteriálního zánětu (třeba zápalu plic vyvolaného pneumokoky) jsou zmnoženy neutrofily. U zánětů vyvolaných viry a u specifického zánětu jde o bazofily. Jsou typické nálezy u řady nemocí, třeba tyfu atd. Je zřejmé, že to nějak souvisí s bojem našeho těla s nákazou. Od roku 1852 se dodnes provádí u nemocných krevní obraz. Počítá se, kolik je kterých buněk.
Komentáře
„Od roku 1852 se dodnes provádí u nemocných krevní obraz. Počítá se, kolik je kterých buněk.“
— No, tohle mi taky přišlo vždycky divné. Člověku je blbě a místo aby ho léčili, tak počítají barevné buňky.
Hematologie je právě proto tak krásná, že nebolí.....nemusíte se ničeho bát, TAM SE JEN POČÍTAJÍ BAREVNÉ BUŇKY)))
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.