Nevíš, jak se obzor zužuje, jak raketa dosáhla cíle, jak cítí se, otočit list si žádá fantazie, přeskočil jsi plot a políbil mne, jako by to bylo ve snu, pršelo a neřekl jsi nic, jen tiše vyrostla houba, ta houba tam stojí dodnes, jen sen byl pouhým přeludem, učím se dívat do jiné skutečnosti, mít tu moc všechno změnit, ano a přestěhovat se, bydlet jinde, za touhle větou udělat tečku, věčná stěhování jsou a obojí je špatně, zůstat stát a neučinit krok, oprahlé a vykořeněné líbí se okoralému světu, zkoušíš si vzpomenout, jaké to bylo a neznáš už ten pocit, ve vztahu, který ztratil smysl, je to samota - vědět všechno dřív než se stane, mít sílu a tou silou lámat ledy, postavit se nevhodným, docela jasně to vidím, všichni kecají do všeho bez skutečné ochoty pomoci, měla jsem dopisy svázané červenou stuhou, neskutečně modré

 

 

 

 

 

 

Bez pomazání jeho olejem nejsem nic...