Bez předsudků

Vzal omylem cizí deštník, který stál u dveří a vyšel z místnosti, obloha byla ocelově šedá. Deštníkem pršelo, celou dobu mu připomínal něco svatebního, tu dřevěnou rukojeť, béžový potah, přírodní materiál, svou neuvěřitelnou velikostí se podobal…

Kostel stál na travnatém místě, z výšky vypadal jako hračka na zeleném koberci pro děti. Jaké štěstí by tu mohlo být, vybudoval dům, shromáždil majetek a o všechno přišel, neunesl tu míru ponížení, kdy ženy, které k němu kdysi přicházely, nyní…

Seděli v malé hospůdce pod věží, večeřeli spolu prvně na veřejnosti, jeho oči otevřené dokořán, panenky měl tak rozšířené, že ve tmě lampy vypadal jako velmi živé noční zvířátko, neskutečně mužný v obleku, krásný v celé své výšce. Je zvláštní, že už…

Dětské knížky se už zdály nebezpečné, žádné památky dětství, deník položený nahoře v zásuvce. To vše musí zmizet i matrjoška a čas s květinou, nesmí po něm zůstat nic, rodina to zařídí, žádné relikvie, památečné předměty, kterých se dotýkal.…

Bylo těžké si představit, že kdysi existovala bytost zvaná Kristus, jak by asi vypadal, vysoký, štíhlý, veselý. Měl by zvláštní nápady, procházet se ve dne po opuštěném hřbitově. Padat na zad do vyhřátého listí a nikdy se nebát. Mohla se mu tiše…

Jeho tělo bylo vláčné, rysy jeho tváře příliš podobné s příbuznými. Bratrovi jako by vypadl z oka. Mlhovina nebo něco podobně průsvitného tvořilo podstatu jeho cév, zality alkoholem vydávali světélkující barvu, nekonečně fialová mladost vzbuzovala…

Obědval v malé hospůdce u hradu, vždy pozval nějakou ženu, co měla krásné vlasy a doufala v jeho přízeň, jen si s ní povídal, oběd byl vzletný, dokonalý, samá ceremonie a vznešenost. Naprosto jistý si svou funkcí, stavěl na odiv své postavení. Od…

Sedíme na zídce pod mohutným kaštanem a svýma rukama mne objímáš tak silně, jak jen můžeš a já zády opřená o Tebe vidím celý vesmír, jak roste a jak se rozpíná a sám Milosrdný podává nám kalich života, zde na hřbitůvku v tomto krásném podzimu,…