Bez předsudků

myslím, že jsem adoptovaná

Archiv Prosinec 2020

Co není může být

Sněhu až po okna chalupy. Děti mít kolem stolu. Večeřet spolu častěji než jednou za rok. Hodní na sebe, Smát se a utíkat, z kopce válet sudy. Schovat se v lese pod stromy plné sněhu, jejich větve se dotýkají země a domečky z nich stačí Přát si…


Rok před

Na vlnách nástěnky vidíme fotografie nořit se z hlubin....tak neforemná věta při které člověk málem přijde o rozum, jak křehké pozorovat vlastní rodinu a ty obyčejná přání o štěstí, uprostřed je fotka z Velikonoc, setkali jsme se všichni - Viky a…


A nemá moře

A nemá moře, co by mu skaliska propůjčila a splynula s mlhou, míří mimo mne a přeci mne trefí, kohokoli zasáhne, když střílí nastřeko, výkřiky kolibříka a jeho rozmělnění větrem, vánoční muře tolik písní, bránil se jen kytarou


...si vyšli do polí

potkali studánku, oči plískanic obmyty trápením, náhlý omyl proměněný v pravdu, docela otáčející se pes o radost později, daleko úzkost a beznaděj, čistě odcházel od křtitelnice obmyt a sám v sobě ukrytý jako vzpomínka jako had, perutěmi spjat se…


Zvonek na konci chodby

Byl tak malý, v první třídě, takový človíček ještě neví, kde má domov. Chodila jsem z práce tak pozdě celé roky, pro kousek chleba nechávala jsem je o samotě. Prní Vánoce, co jsme byli sami - ty první Vánoce přitáhli odkusi obraz - dřevěný,…