Bez předsudků

úniků není nikdy dost, stejně jako úkrytů, 23. července bude hrát rozkošnou píseň něžnosti, aniž by věděl, unikne a bude zas nebetyčně šťastný, jako tenkrát, když ještě nic nevěděl. Čisté listy, které nikdy nečetl setrvávají v původní knize tak…

Čistá duše obrázek člověka dvě sochy v parku být neskutečně šťasten tím tichem soumrakem růžových beránků starších přátel pospolu uvězněných na Klínovci Boží Dar - dar Hospodina zhluboka dýchat, dobývat srdce, budoucích příslibů nekonečna zahradu z…

Plakat v galerii před obrazy, které jsou němé. Nedívat se jim do tváře. Krom toho malého muže, který je tak malý, že se mu díváte shora na pleš. Kdyby si tak člověk mohl vzpomenout na mříže v chodníku, propadliště dějin, osnovy látky utkané ze slz,…

Spíme vedle sebe jako sochy zkamenělé snad leknutím. On má sepnuty ruce na prsou, jakoby nežil a klidně tak spí celou noc. Dotýkají se bez ostychu, bez pohnutí, bez náznaku nádechu. Jak může někdo dýchat, když vypadá, že nedýchá? Být zapíchnut ve…

Gentleman nemá počátek ani konec, jeho poslání je neusnout na vavřínech a ze svých zážitků volí ty překrásné. Hrdost a vlídnost a určitá energie, které se dá věřit. Nenávist jako základ lidského ne-vztahu, vztah je přeci založen na lásce a nevztah..…

Studentka na konci schodiště s řetízkem vlasů, kolotoč řetízků, co se kolem ní točí. Zastavuje se dole v místnosti a točí se pomalu směrem k němu. Čelem ještě otevřená do hluboké tmy, mírný úsměv, otočí se ještě dnes v tom plášti, z kterého kape…

Co když z trosek povstává a dívá se a vidí víc než ostatní andělé, jen tak se usmívá slabostem a smíchům lidí. Být přímá před ním a nebát se vkročit do propasti, kráčet do mírné mlhy děsuplné prázdnoty a doufat, že tam něco je. Hospoda U obrazu byla…

Možná to jde, litovat svého nepřítele, plakat nad jeho smutným příběhem. Je to tak snadné, jako sedět na lavičce a krmit vrabce, dokonce ještě lehčí.Slzy náležejí do jiného světa.Plakat nad člověkem, co svůj život propil, změnil v beztvarou šeď…

Vzal omylem cizí deštník, který stál u dveří a vyšel z místnosti, obloha byla ocelově šedá. Deštníkem pršelo, celou dobu mu připomínal něco svatebního, tu dřevěnou rukojeť, béžový potah, přírodní materiál, svou neuvěřitelnou velikostí se podobal…

Kostel stál na travnatém místě, z výšky vypadal jako hračka na zeleném koberci pro děti. Jaké štěstí by tu mohlo být, vybudoval dům, shromáždil majetek a o všechno přišel, neunesl tu míru ponížení, kdy ženy, které k němu kdysi přicházely, nyní…

Seděli v malé hospůdce pod věží, večeřeli spolu prvně na veřejnosti, jeho oči otevřené dokořán, panenky měl tak rozšířené, že ve tmě lampy vypadal jako velmi živé noční zvířátko, neskutečně mužný v obleku, krásný v celé své výšce. Je zvláštní, že už…

Dětské knížky se už zdály nebezpečné, žádné památky dětství, deník položený nahoře v zásuvce. To vše musí zmizet i matrjoška a čas s květinou, nesmí po něm zůstat nic, rodina to zařídí, žádné relikvie, památečné předměty, kterých se dotýkal.…

Bylo těžké si představit, že kdysi existovala bytost zvaná Kristus, jak by asi vypadal, vysoký, štíhlý, veselý. Měl by zvláštní nápady, procházet se ve dne po opuštěném hřbitově. Padat na zad do vyhřátého listí a nikdy se nebát. Mohla se mu tiše…

Jeho tělo bylo vláčné, rysy jeho tváře příliš podobné s příbuznými. Bratrovi jako by vypadl z oka. Mlhovina nebo něco podobně průsvitného tvořilo podstatu jeho cév, zality alkoholem vydávali světélkující barvu, nekonečně fialová mladost vzbuzovala…

Obědval v malé hospůdce u hradu, vždy pozval nějakou ženu, co měla krásné vlasy a doufala v jeho přízeň, jen si s ní povídal, oběd byl vzletný, dokonalý, samá ceremonie a vznešenost. Naprosto jistý si svou funkcí, stavěl na odiv své postavení. Od…

Sedíme na zídce pod mohutným kaštanem a svýma rukama mne objímáš tak silně, jak jen můžeš a já zády opřená o Tebe vidím celý vesmír, jak roste a jak se rozpíná a sám Milosrdný podává nám kalich života, zde na hřbitůvku v tomto krásném podzimu,…

mezi dvěma třema a někdy více lidmi jsou pouta úplně jedinečný pouta a tím oknem srdce se otvíráme jinému kdo nás zraní kdo dosud nevstoupil do příbytku své duše a zaslepila ho jen lidská sláva a moc a okna úsvitu dokořán tak je to s náma, malýma…

v zrcadle stojíš svítíš, svítíš svíce dohořívá a už už vidíš knotek a Ježíš roztrhl košilku a já uviděla jeho srdce slzy jsou kapky smíření mocní nemocní zemřou a nebudou stála jsem v kuchyni s utěrkou v ruce a mečem mi projelo slovo miluj utíkáš…

svět srdce objevuješ vodu, stoupáš po schodech panelového domu a voda stoupá Ti až ke krku, kotníky, zápěstí s motýli až tam nahoru výš, výš tak lehounce ani nedýchat, ani sen, ani stín a přeci kdykoli kdykoli můžeš nahlédnout do světa co bude za…

Spali jsme v klášteře u sestřiček a všude bylo bílo bílo jako sníh až se mi zatočila hlava a padala jsem do snu ale nebyl to sen o jednom pokoji bělejším než sníh bílé stěny u dveří, co tlačí se v koutku až otevřeš a vyletí anděl do kterého patra až…

když jsi tak stála klečela uprostřed tolika lidí musela jsem se naklonit abych viděla čas a ten, kdo neklečel Tě neviděl jak si zavazuješ tkaničku před oltářem i když tam žádná tkanička nebyla

...ještě dřív než bydlela v tom podkrovním bytě u Dolků, ještě dřív než jela do Izraele s Adélkou, ještě předtím než začala a přestala a znovu začala studovat, chodívala jsem od vlaku k ní na kafe a obdivovala ten útulný pokojík dřevěných výtvarných…

Vše napomáhá těm, co milují Boha, nic není, co by nás odloučilo od lásky Kristovy, máme jen takové přátele, co nám přivede Bůh do cest a veškeré spletité nástrahy, co Fra nastražil, nejsou proti nám nic, nic nám neublíží, nic mnou neotřese, kamkoli…

Byla jsem v sobotu na sv. a všechny emociální doprovody byly překrásné, jako šaty, hudba, zpěv, nevěsta mlčela, jak správná žena má a muž byl plný úcty a přirozeného respektu, Napětí ve vzduchu se dalo krájet a bylo vidět, že tito lidé - co v pozdní…

v zemi vyprahlé v níž není vody, v zemi žíznivé a vyschlé na troud, kde je jen suchost, suchopár a blýn, tudy Tě povede a bude sytit neustále, pojďte ke mně - říká Hospodin - odpočinutí dám vám a své břímě předej, uval ten těžký kámen všednosti, tu…

Na táboře jsem četla příručku, taková malá brožurka to byla, návod na snadné řešení zlého ducha, konkrétní možnosti postu pomáhají i s těžkými případy, nechat vyhladovět nebo zmrznout toho, co jen stále obchází jako lev řvoucí, toho nehodného,…

v takové tichosti a samotě ohně, pohled do hořící tmy, jen tak sám jít po lese, k řece, k obloze zvedat oči a divit se, jaké to štěstí nenechat se rušit nikým, jak úderných pár slov těch, co jen procházejí, jaká to radost před Hospodinem

žluté až slunečné brýle Slunce, brýle na sluneční svit, pro a proti slunci, slunečníku a měsíčníku, léčivé kapradiny světa, po všem je veta, veta, veta, jak dobrý konec dobrého žití, tak sladkého života, nepřítel všednosti, jediné možnosti stárnutí…

dlouhodobý vztah napřimující naše očekávání výš a výše a nekonečno hned v nádstavbě nad ním, ač marný život přece plný touhy, všechna ta vysněná přání a chvíle nekonečného objímání a ta závrať, kdekoli začneme znova důvěřovat lidem a doufat, že…

kytary, ohně a nedopitý čaj, jehličí měkkého stromu, smutný osud krásný a život v tak krátkém čase prožitý a nahuštěný do dvou vteřin, docela na chvíli zasaženou bleskem, houpací sítě v korunách stromů, rak, co tě šimrá na patě v řece, kterou…

to místo mezi stromy, na louce uprostřed lesa, v něžné náruči hor, blíž nebi, raci v řece a východy slunce nad orosenou zemí, neskutečno vznášející se v mihotavém poledni žhnoucím, večery pod lampou, nedopitý petrolej a kouř ohně a tabákových listů…

Zříci se nejbližšího nejde nikdy, ticho nabývá jímavého mlčení, znala jsem člověka, který celý život věřil v lásku osoby, kterou ani nepotkal, ta myšlenka se mu stala hybnou silou jeho života, docela nad ní plynul čas, přijeli autem tak rychle jako…

Dceruška mi běží vstříct, radostná prvními krůčky, naučila se chodit a to jí ještě ani nebyl rok. Střih obrazu pár let uplynulo: Vystupujíce z vlaku po úspěšné pracovní cestě jde mi dcera v ústrety, před všemi mne objímá a přeje mi k narozeninám,…

Zemřeli rodiče kamarádky, tak náhle a nečekaně, ten byt ve druhém patre nemá kam jít

Budou krásné dny a noci plné hvězd a milování, cest a zdání padajících gest, co se sklání k nám jako matka, jako snění, jak ohýnky a kuropění, ráno vyběhneš bosa do trávy, kde je rosa a bude Slunko nad hlavou tak hned vyskočí na obzor, kdy všichni…

Tiše kráčí do hodin račích po zpátku a než se cizí dítě ráčí uslyšet novou pohádku, bělásci umí snášet výsměch, andělé letí na křídlech, zlomené srdce snadno může unést svou duši do dálek, cokoli střechou země projde, co lidem ani nepatří, tak život…

Sluníčko,,,jsi mi....všechno je hned jiné a prozářené sluncem,¨..lesem proudí tolik barev, ozáří Ti oči až hlava se točí, každému jemně slzy díků....cítím, jak přepadávám do noci a není mi pomoci, všichni jdeme tam....až budem zpívat někdy spolu…

jak krásný byl doposud život, tak sladký a barevný, plný lásky s Tebou, bez smutných stínů zápasu, bez palet šedivých na pohled, bez tíživých slz břehu, nepoznán schoval ses, nevím kam, v nedohlednu je ten hedvábný čas s Tebou a nyní tak temně zní…

„Hlavním úkolem prezidenta, a vlastně jediným, je odvádět pozornost od těch, kdo mají skutečnou moc.“ (Douglas Adams, Stopařův průvodce po galaxii)Jaksi jsem ztratil tempo a glanc. Začal jsem protilátky, ale pak jsem se raději ještě vrátil k PCR a…

Jak se vlastně liší původní virus a jeho mutace, jak se to pozná? Podíváte se na něj pod mikroskopem a on vypadá jinak? Předně si znovu a znovu musíme říci, že je to virus. Jeto částice tak malá, že není v optickém mikroskopu vidět, není…

do noci opouštím osamělé a měním se v prach, nedospale, jak na vlnách, rádoby dobrých, které jsme přeskočili ve hře, člověče nezlob se, na hlavní promenádě všichni nedospělí kolohnáti a kvetoucí země a děti země taky, nikdo se nikdy nedivý, jen…

V roce 1901 Landsteiner zjistil, že krevní séra některých lidí působí shlukování červených krvinek v určitém zákonném pořádku, a navrhl, aby se krvinky podle této reakce rozdělily do tří skupin. V roce 1907 učinil podobné pokusy Jánský. Definoval…

vedla jsem Tě uličkou a nad městem učils mne poznávat hvězdy, krásný jsi byl, jak peníz, co už neplatí, nebylo kdy Ti zvolit změnu největší, opravdový jsi byl a nejlepší, jak vysněný princ, jak vymyšlená zrada, jak zdravý, co tak rád strádá, jak…

Někdo se dobude dovnitř, zatím se mu to nepodařilo. Ráno jsem se šla podívat na dveře a byly celé rozervané od kovových věcí, nebo to je možná tím, že tento byt už jednou byl vypáčen. Nebylo lze se jinak dostat dovnitř, jen snad sekerou, rozsekly…

....a bezdomovec pohrdne počítačem odloženým u popelnice, protože nemá kam ho zanést, v normálním světě by za něj dostal pár stovek, vždy funguje, počítač napojený na Slunce nebo na kousek citronu v té nové tabatěrce u vrat, popelnice otevřená,…

..........a noří se až na dno, když se zdá, že všechno ztratilo svůj smysl, svou krásu a lesk, když toho, koho jsi tak miloval nadobro ztratíš a otočí se zády i ten, komu jsi dal všechno, odcházíš potom do těch dnů, kde smutný jsi a noříš se..níž a…

V den rozlícení bude bohatství bez užitku, ale spravedlnost vysvobozuje od smrti.....kde jsou ty časy, kde přátelé a rodina byli vždy tou pomocí, člověk zlomený a propuštěný z pout přátel není jimi chráněn a uctíván a pečován, dostává se mu někdy…

skutečně zastavil. a zadíval se do očí člověka....který byl na konci cesty. Jak toužil, aby nebyla promarněna práce předků, aby vše dobré jen tak nezmizelo a neztratilo se s poslední milovanou osoboua

Lidé pracující ve zdravotnictví mají morální a etické závazky, nemohou od své práce jen tak odejít, na všechno se vykašlat a nechat pacienty „shnít zaživa“, vypnout pacientům ventilátory a odejít z jednotek intenzivní péče, odpočinout si. Někteří z…

8. etapa za viry, imunitou a očkováním: Všude ve světě zápasí vlády, ať už jakkoli demokratické či nedemokratické, s problémy vynucenými pandemií, ekonomikou a požadavky veřejnosti. Jde o nesourodé, často neslučitelné záležitosti. Vlády se v tom…

Život jaký jen může mít smysl, z touhy žít poznávat. Tolik příjemná příroda nyní na jaře, voňavý letní větřík, sladký na polích v příslibu očekávání všeho. Byla jsem v krajském městě a tak daleko od všedního dne, jaký je to svátek hezky se obléci a…

Mám zajímavou dobrodružnou práci, která se odvíjí od toho, jaký jí dá člověk smysl. Studentka z Turecka, co byla u nás na praxi si se mnou povídala o svém otci, který přednáší matematiku na vysoké škole, chtěla jsem ji také ohromit a vzala ji do té…

Jen živý organismus přemýšlí, cítí, těší se, v každý čas spoléhá na Něj, jen živý má v poušti žízeň, jen živý touží po věčnosti, jen touha sahá k oblakům, jen radostně si povyskočí, jen živý ví, co je to se vzkřísit, jen k nebesům své srdce nese,…

Jak původní, jak koketní! Komise epidemiologů Světové zdravotnické organizace navštívila Vuchan: „Virus pravděpodobně přírodního původu.“ Víme přece o coronavirech již sto let. Nalezli jsme je v přírodě a sto let je v laboratořích studujeme právě…

krásná a krutá, tajemstvím skrytá, nekonečně milosrdná, radostně veselá, pavouk noci, zářivá pavučina rána, jediní zůstanou, složití i různorodí, laskaví spáči, člověk je časem otáčen, přepírán, obracen, zlepšován celý život, putujeme tam do neznáma…

6. etapa za viry, imunitou a očkováním:Statici hlásí, že za rok 2000 zemřelo o 15 % víc lidí než v předchozích letech. Zjednodušeno řádově: v zemi s deseti miliony obyvatel se narodí ročně 100 000 dětí a zemře 100 000 lidí. Za poslední rok zemřelo…

Mnoho se změnilo, jen ty vínové šaty stále ve skříni ...a housle ukryté až na dně, nejsou rozbité, čekají, nové věci jsou kovové a chladné, nejsou ze dřeva, jejich se vytrácí zpěv a důvěra, mnoho se vystřídaly dny, chvíle a vteřiny, celý les vyrostl…

Bydleli jsme na malé městečku, pár vilek, domky, kostelík a kousek dolů z kopce knihovna, chodívala jsem s batůžkem pro knihy a do kopce s uzlíčkem plným knih každý týden, naproti ve stráni hořelo a viděli jsme jak z kopce na kopec přejíždějí hasiči…

Měla jsem kdysi kamaráda a ten měl kamarádku z nóbl rodiny, pozvali nás na čaj a ona na čas ještě v dětském pokoji, klavír natřený na bílo, vše v domě bylo bílé, závěsy, skříně, poličky a čela postýlek, zábradlí, lavičky a zrcadel až se tají dech,…

Náhlým náhodám vděčíme za smůlu ve hře a ve štěstí v lásce, roztáčí ruletu lidského a pravdu a lež míchá, v tom čase před vrátím se až tam, kde nebudeš mít vypálené na těle znamení, tak běloskvoucí čistý, kudy lesem vlk divočinou jde, tou nádhernou…

rozněžněle vypráví o smrti, kdo má soucit, dopřeje člověku pokoji, v pokoji je člověku dobře, mít tak pokojík s lampou a lehkými závěsy, co se vzdouvají ve větru sem tam, proužek světla lampy proniká ven, Slunce proniká dovnitř, hvězda na nebi se…

Dívala jsem se na něho tak dlouho, jak pomalu odcházel a dokonce jsem šla ještě daleko za ním, tolik nerozumná v těch jeho podivných skutcích netečných, popravdě neznám člověka, který by byl zároveň tolik citlivý a tolik netečný, jsem si jista, že…

třpytící se vločky proti světlu lampy padaly přede mne, jak když se někdo loučí tiše a bezedně, spadli jsme spolu nazad do závějí, peřiny sněhové postýlka z mechu, nebe je bláhové a plné vzdechu, mával jsi rukama, jak jsi mi povídal svůj příběh, kam…

Slunce a s láskou vzduch, tak zůstaň, kde potřebný jsi, užitečný právě a neutíkej už, lituji a toužím a ty toužíš také, kéž se vrátí ty dny bez starosti, krásný jsi a směle odvážný a každý muž chce tě mít za přítele, všechno zaniká a pomíjí,…

jako je DNA, existuje i nějaká RNA. Je tvořena řetězcem ribózy, fosfátovou skupinou, nukleovými bázemi A G C T, případně místo thyminu může být uracil U. RNA je pracovní kopií informace jaderné DNA. Po jejím vytvoření v jádře, je přesunuta do…

...psal by holohlavý jinak než ten s vlasy, když z toho světa odcházel, jak by se jakby asi měl, docela hezky někde v koutku lepil by papírovou loutku a nikomu by nescházel, nepotřebný jak nepotřebná věc, spíš hlupák než-li lakomec, ten kdo se nikdy…

...že jsem vody nepodal potřebnému, že jsem šel bez povšimnutí dál, naskočil do tramvaje a ujel a jen sám sebe zachránil, celý jsem se sám strachem málem....a jen tak tak chránil svůj holý zadek, ta ženská s dlouhými vlasy si příště rozmyslí volat o…

život smutnější a kratší se otevře jako zlatý písek pod nohama a člověk se propadá do náruče věčnosti, nemůžeme vědět, záře krásných dní, šťastný člověk a jeho hry, překrásná jezera v horách, lekníny stříbrokvěté, ženy pečují, muži se střílí, domácí…

Křičí do tmy lidé, co si připadají slabí a nejsou, vyvádějí z rovnováhy uspořádanost a podobně nově odhalují dosud nepoznané hvězdy, touláme se obzorem někam, kde jsme ještě nebyli, prostor a čas se otvírá a zlíbat květy nevraživosti je nadosah,…

...a nemohu si vzpomenout, jak blízký jsi mi. Pluli jsme na moři na Tvé jachtě, Ty krásný, svalnatý a já obyčejná holka v modrém pruhovaném tričku. Díval ses mi do očí a měl je jasně modré. Věřila jsem Ti. Doufala jsem v lidi, v člověka, v lásku, v…

Co ztrácíš poznáš až když to nemáš. Byt dědečka plný obrazů a barev, blízcí lidé, květiny, kůzlátka a psi. Vyběhnout na kopec a vidět všechno z výšky. Neskutečná radost z objetí. Vlastní rodina s malými dětmi, co v noci tiše oddechují a spí. Volné…

Možná se nehodí začít úvahu o mikrosvětě citováním Wericha, ač....V+W zpívali: „Řekne-li se, že život je pes, co bude zítra za zvíře, když je dnes pes? Protože ani ten pes už není definitivní. Neví se, zda-li se ze psa vlk nemůže stát.“ Od hypotézy,…

Podle anekdoty nastoupil lékař, který právě absolvoval lékařskou fakultu, na chirurgii. Tam se ale přece pracuje, amputuje řeže šije a není čas na pitomé otázky. Při primářské vizitě demonstrují ošklivě zhnisanou ránu. „Co to je ten hnis a kde se…

Bez ohledu na to zda si myslíme že člověk je stvořen jako hotový a už se nemění, nebo se vyvinul v procesu evoluce, je živým organismem. Jeho zdraví a nemoc si lidé vykládali různě. Dnes je to o biologii, biochemii etc. Otázkami zdraví a nemoci se…

Druhá etapa cesty za viry, imunitou ---- mikroskop, na který rovněž přišel někdo jiný. Stovky lidí jím prohlížejí kdeco a nacházejí pozoruhodné věci. Buňky rostlin jsou dobře rozpoznatelné. S pozorováním tkání živočichů, tedy i lidí jsou však potíže…

Nevíš, jak se obzor zužuje, jak raketa dosáhla cíle, jak cítí se, otočit list si žádá fantazie, přeskočil jsi plot a políbil mne, jako by to bylo ve snu, pršelo a neřekl jsi nic, jen tiše vyrostla houba, ta houba tam stojí dodnes, jen sen byl pouhým…

a zákony pravděpodobnosti - jaké jsou možnosti toho, co se stane, co je pravděpodobné, co přírodní proces. Někdy se to dá odhadnout - jindy ne, dotáhnout rozhodnutí k činu a dát si cíl, který má styl a je povznášející, velký, třeba je laťka výš, ale…

Dny létajících koberců a letících stromečků, důvěrně známé a tiché, něžně plačící nástěnky obrázků z předloni, houpavé vlnky loděk u moře, vzdálené letící balony, plující vzducholodě nad houpací sítí. Místo u vody, kde jsme byli a ty jsi spal celý…

neznámý a vzdálený jak jiné Slunce, jak zlo z poličky od souseda, jak utržené tkaničky od bot, jak škodlivé záření z dalekého vesmíru, není nic, co by tě mohlo přinést zpět, jsi jako led, čím blíž vzdálenější všem představám, tak nepatrně prázdný,…

Branka zamčená na řetěz bytelným zámkem. Nebo jen na řetěz, nebo jen na klíč, nebo otevřená, kdykoli....Jdu kolem a dívám se, je-li branka otevřené nebo na řetěz. Hledám klíč od zámku, záhadu řetězu, z jakého je asi kovu. Na jaře to byl první…

Sněhu až po okna chalupy. Děti mít kolem stolu. Večeřet spolu častěji než jednou za rok. Hodní na sebe, Smát se a utíkat, z kopce válet sudy. Schovat se v lese pod stromy plné sněhu, jejich větve se dotýkají země a domečky z nich stačí Přát si…

Na vlnách nástěnky vidíme fotografie nořit se z hlubin....tak neforemná věta při které člověk málem přijde o rozum, jak křehké pozorovat vlastní rodinu a ty obyčejná přání o štěstí, uprostřed je fotka z Velikonoc, setkali jsme se všichni - Viky a…

A nemá moře, co by mu skaliska propůjčila a splynula s mlhou, míří mimo mne a přeci mne trefí, kohokoli zasáhne, když střílí nastřeko, výkřiky kolibříka a jeho rozmělnění větrem, vánoční muře tolik písní, bránil se jen kytarou

potkali studánku, oči plískanic obmyty trápením, náhlý omyl proměněný v pravdu, docela otáčející se pes o radost později, daleko úzkost a beznaděj, čistě odcházel od křtitelnice obmyt a sám v sobě ukrytý jako vzpomínka jako had, perutěmi spjat se…

Byl tak malý, v první třídě, takový človíček ještě neví, kde má domov. Chodila jsem z práce tak pozdě celé roky, pro kousek chleba nechávala jsem je o samotě. Prní Vánoce, co jsme byli sami - ty první Vánoce přitáhli odkusi obraz - dřevěný,…

Umění umělosti, lidských bytostí sen, lidský dotyk, proč po něm tolik toužím? Vysněného stromu chlad, vybraného domu jas, vyčnělé zdi okradek, řeči mojí okrajek. Tož zdravě na ten strom vylez, ne jen jako, baví Tě to virtuálno, bez námahy, bez zimy,…

Nejšťastnější rok, přátelství, sport, cestování, setkání s tolika nádhernými lidmi. Lyžovala jsem na střeše světa, já človíček utkaný z jemných vlákem přecitlivělosti, tolik jsem dokázala energie dát nejvyšším horám. Kdo by to byl do mne řekl, že…

Dům, ve kterém žili, byl zbourán. Stojí už jen vedlejší pavlačový, kde bydlela pradědečkova nevlastní sestra Fany.Byla textilní dělnice a žila sama, děti neměla. Ve snu mne doprovází zasněženou krajinou převlečena za řádovou sestru. Jsme zmrzlí a…

Brigitka sedí u stolečku s houpe nohama ve vzduchu. To proto, že je tak maličká, že nedosáhne nohama na zem, kreslí sluníčko modrou pastelkou, Už půl hodiny nechce jít domů a jen tak kreslí jeden obrázek za druhým. Myslím, že vím, proč nechce jít…

Stoupám po dlouhém táhlém kopci pomalu k vrcholu. Dnešní den půjdu jinou cestou, mluvit s jinými lidmi. Židličku z minulého roku pomalu posunu blíž k západu slunce. Zraňují mne nešťastné vztahy v rodině, ale matku si člověk nevybere. Je to stejně…

Někdy mám sny, které mi říkají vize, ani ne tak představy budoucí...jsou to emoce, které si běžně nepřipouštím. Právě teď se dere jedna dravá holka na moje pracovní místo. Místo mne a zcela nenápadně, postupně se začne objevovat u nás v práci, šéfka…

Neuvěřitelný dojemný příběh o tom, jak se staral o nemocnou manželku až do úplného konce. Jak si ji vzal z nemocnice, když těžce onemocněla - právě ve chvíli, kdy chtěli mít druhé dítě - se objevila nemoc. A on ji tak něžně na rukou zanesl do…

Jak krásné bylo by žít v ideálním světě, na břehu moře v bílém domku nad skálou. Chráněném borovicovým lesem a docela docela nepřístupném zlému. Ale ne tak my žijeme, kamarádka je právě v krizovým bytě v krizi, se třemi dětmi sama. Není úplně tak…